Moment setrvačnosti
Z Wikina
(rotační setrvačnost). Vlastnost rotujícího tělesa setrvat v otáčení: těleso se brání zastavení či zrychlení. Její velikost I je dána součtem součinů hmotnosti každé částice tělesa m a čtverce vzdálenosti částice r od osy rotace: I = Σ mr2. U pevného tělesa je sumace nahrazena integrálem a m je nahrazeno elementem dm: I = INTEGRÁL r2 dm. Integrace probíhá přes všechny elementy tělesa dm vynásobené čtvercem jejich vzdálenosti od osy otáčení (r2).
Rotuje-li těleso úhlovou rychlostí Ω, jeho kinetická energie je 1/2 IΩ2. Jeho úhlový moment je IΩ. Tuhá těles (jako planeta, planetka, kometa, měsíc) mají tři hlavní momenty setrvačnosti kolem tří navzájem kolmých hlavních os. Hlavní osou se rozumí taková osa otáčení tuhého tělesa, která prochází jeho hmotným středem a výsledný moment (setrvačných) sil je nulový.
Obsah |
